Radary

      Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Radary

Vývoj radaru,využití,minulost a současnost

Vývoj radarové techniky(vyhledávání letounu) se ve větší míře uplatnil koncem druhé světové války,např. v bitvě o Normandii.Na pobřeží snímala síť antén prostor o zhruba 80Km dosahu.Koncem druhé světové války byly na území Čech a Moravy německou armádou stavěny radiolokační stanice – ústředny (“FMG-St”). Jejich prvořadým úkolem bylo dodávat rychlé, přesné a spolehlivé informace o zjištěném pohybu, poloze, směru a vzdálenosti jak spojeneckého letectva, tak vlastního letectva, nacházejícího se ve vzdušném prostoru nad naším územím. Stanice byly pokračováním radarové sítě DETE I (s dosahem do 150 km) a DETE II (s dosahem do 200 km), budované před válkou podél jižních a severních hranic Německa. Podle důležitosti a z taktických důvodů byly rozděleny do skupin I, II a III. Byly zřizovány, provozovány a obsluhovány výhradně příslušníky leteckého spojovacího vojska (Luftnachrichten Gruppe). Jednalo se o poměrně rozsáhlé prostory o rozloze několika hektarů, vybavené technickým, provozním, hospodářským, hygienickým a jiným pomocným zázemím, včetně prostor pro ubytování personálu a potřebné infrastruktury. Stavba objektu ústředen, zahrnující zemní úpravy, betonové základy a hrubou stavbu zděných budov, trvala přibližně půl roku. Objekty byly stále vybavovány a doplňovány nejnovější technikou. Požadavky na ně se odvíjely z dané válečné situace, především v době, kdy se obsazená území stále zmenšovala. S tím tedy souvisela přímo životní důležitost získání absolutního přehledu o situaci ve vzdušném prostoru. Spojenecké letectvo jej totiž suverénně ovládalo téměř nad celou Evropou. K výstavbě “FMG-St” vedly tedy defenzivní a strategické důvody.

Území jižních Čech pokrýval hlásný obvod řízený z Českých Budějovic. Tento obvod disponoval 28 poplachovými hláskami a třemi radarovými ústřednami. Radarová ústředna “TAPIR” se nacházela na katastru obce Mirotice (okres Písek), mezi obcemi Radobytce, Cerhonice, Na Pařezu (Pařezí) a Obora. Zastavěný prostor měl rozměry asi 2,5 km x 1,2 km a poskytoval tak dost místa pro ústřednu I. řádu, s pěti radary: jeden JAGDSCHLOSS, dva FREYA (jeden nebyl v provozu), jeden WÜRZBURG “C” a dva WÜRZBURG-RIESE (jeden nebyl v provozu). Na dřevěné věži vysoké asi 15 metrů byl umístěn VKV zaměřovač “HEINRICH” a zařízení pro měření vzdálenosti metodou “Y” a “E” zvané “EGON” – k navádění a měření vzdáleností letadel.

Ústředna dále zahrnovala samostatnou budovu vysílačů a přijímačů se třemi anténními stožáry, vysokými údajně 30 metrů. Nechyběl nezbytný mohutný světlomet o průměru 120 cm s vlastním motorovým agregátem. Vyhodnocovací ústředna byla prozatím umístěna v nedaleké myslivně “Na Pařezu”. Nová, samostatná zděná budova ústředny s masivní betonovou střechou však již byla téměř dokončena. Další objekt rozvodny, technicky nevybaven, byl určen pro centrální rozvod elektrické energie s možností připojení na veřejnou VN síť a náhradní zdroje. Barákový tábor s devíti stavbami u Cerhonic sloužil k ubytování spojařek, důstojníků a mužstva, dále jako hygienické, provozní a další zařízení, sklady uhlí, pomocných materiálů a pohonných hmot. Vnitřní vybavení bylo začátkem května 1945 odvezeno a objekty byly posádkou úplně zničeny, nebo značně poškozeny. Nezničeny zůstaly novostavby ústředny a rozvodny.